Kam do divadla v sezoně 2013/2014

15. března 2014 v 22:37 | Markét |  Divadelní hry



Kdo mě znáte, víte, že jsem tak trochu divadelní fanoušek a většinou se tam tak jednou měsíčně dostanu. A to dokonce i teď, když mám miliardu jiných aktivit. Většinou se sem taky snažím dávat recenze, ale ne vždycky to vyšlo/vyjde, takže si říkám, že by možná někteří ocenili pár tipů, na co případně zajít.


1. Muzikál
Mata Hari - Divadlo Broadway


Recenze na tenhle muzikál už tu byla (http://matulinka2412.blog.cz/1401/recenze-muzikalu-mata-hari) a asi si pamatujete, že jsem nebyla zrovna dvakrát nadšená. Stejně si ale myslím, že pokud jde o takové ty muzikály v pravém slova smyslu, je Divadlo Broadway tím nejlepším místem. Navíc hodně lidí z tohoto díla bylo nadšených, takže třeba to byl jen můj osobní pocit, že se to zas až tolik nepovedlo.. Každopádně, co jsem tomu nepřela ani já, je vidět, že rozpočet byl více než štědrý a nešetřilo se tak na kvalitních hercích, kostýmech, tanečnících ani na nádherně zpracovaných kulisách.


Více v Celém článku






2. Regionální divadlo
Marie Antoinetta - Divadlo Kladno


Jsem hrdá Kladenačka, takže jít alespoň jednou do roka do našeho, nyní provizorního, divadla, je pro mě téměř povinností. Po dlouhém uměleckém tápání se zdá, že se naše divadlo znovu nadechlo. Už minulá sezóna byla příslibná, uvedla se tu skvělá hra Vinnetou a pár našich dalších her dokonce získalo početné nominace na prestižní divadelní ceny Thalie. V letošní sezoně jsem se skoro nemohla rozhodnout, na co jít, a to mám většinou přesně opačný problém. Nová premiéra to ale vyřešila za mě. Marie Antoinetta je jednou z mých nejoblíbenějších historických postav a film od Sofie Coppoly s Kirsten Dunst je pro mě filmovým svátkem. Trochu jsem se bála, co s tím na Kladně provedou a překvapivě to nebyl velký průšvih. Vadily mi vulgární výrazy nebo počáteční Antoinettina prostost až hloupost. Představitelka hlavní role je ale vynikající herečka, která i tak ploše napsané postavě dokázala vtisknout hloubku.


3. Balet
Labutí jezero - Státní opera Praha


Balet, který podle mě asi patří ke kulturnímu vzdělání každého jedince. Já jsem ho viděla teprve nedávno, ale jsem ráda, že jsem tak dlouho otálela, protože v ne každém věku je asi člověk schopen si tento mistrovský kousek vychutnat. Už jsem pár baletů v životě viděla, ale tohle bylo něco neuvěřitelného. Každý pohyb, každé gesto, každá pirueta a každý tón hudby tu měl své místo. Navíc si to vše můžete vychutnat v doslova dechberoucích prostorách Státní opery, která mě oslovila možná víc než Národní divadlo. Získala si mě svým čistým designem, vše je laděno do oblíbené barokní/rokokové kombinace zlata na bílém podkladě a už jenom ve foyer nebudete vědět, kam se dřív podívat.


4. Něco pro každého
Ženy přežijí - Studio DVA


Tady se dostávám ke hře, na kterou se teprve chystám. Proč ji ale už teď považuji za sázku na jistotu? Jednoduše proto, že je v repertoáru Studia DVA, což je sice divadlo, které fyzicky existuje pouhou jednu sezónu, ale již řadu let předtím tento soubor hrál, kde se dalo. Já od nich viděla už několik her a pokaždé jsem byla nadšená a odcházela jsem naprosto zničená smíchy a i s nějakou tou vážnou myšlenkou v hlavě. Studio DVA sází na známé herce z televizních obrazovek a na náměty, které jsou blízké každému člověku, často se jedná o adaptaci nějakého filmu. Pro diváka se tedy nejedná o nic náročného, na co by se musel horečně soustředit a ještě několik hodin po zhlédnutí by pátral, co vlastně chtěl autor říct. A proč zrovna tuhle hru a ne jinou? Prvním plusem je přítomnost Vojty Kotka, který si mě jako filmový herec příliš nezískal, ale když jsem ho poprvé viděla ve hře Motýli, dojal mě opravdu až k slzám. Navíc podle popisu děje se zdá, že je zaděláno na slušnou porci zábavy, protože hra odpovídá všem hlavním zásadám situačních komedií a věřte, že Britové to opravdu umí!


5. Činohra
Nerušit, prosím nebo Techtle Mechtle - Divadlo na Fidlovačce


Tyto dvě hry jsou také činohrami, ale tentokrát jde o trochu klasičtější kousky, než v příapdě Studia DVA. V Divadle na Fidlovačce jsem byla už mnohokrát a vždycky jsem odcházela spokojená. Je sice pravda, že mě trochu do neklidu uvrhl přechod uměleckého šéfa Tomáše Töpfera do Divadla na Vinohradech, ale Eliška Balzerová je naprosto rovnocennou náhradou (vždyť také v divadle působí již mnoho let). Můžete tu najít všechny žánry, od činohry, přes adaptace filmů až po muzikály, ale já jsem záměrně vybrala to, co jim podle mě jde nejlíp - situační komedie. První hra Nerušit, prosím je z pera britského autora, který už je na Fidlovačce jako doma a konkrétně tato hra byla ještě režírována Tomášem Töpferem. Odehrává se v apartmánu luxusního hotelu, kde se navzdory cedulce "Nerušit, prosím" návštěvníci svého klidu nedočkají a o zapeklité situace a různé schovávačky a vykroucení se nebude nouze. V podobném duchu se nese i hra Techtle mechtle, kde titulní role ztvárňují Petr Rychlý a Iva Pazderková. Opět se ocitáme v hotýlku, kam si pánové jezdí tak trochu zadovádět se svými milenkami. Ať si vyberete tak, či onak, v obou případech vás čeká velmi kvalitní zážitek a poté se již klasických britských situačních komedií nebude moci nabažit.


6. Oceněná díla
Den opričníka - Studio hrdinů
Poslední romance - Divadlo Ungelt


Toto je můj výběr z adeptů na divadelní ceny Thalie. Většinou se tam objevují takové "těžší kusy" nebo jak to mám nazvat. Den opričníka je podle popisu a fotek hodně velká divočina, ale odpovídat něčímu vkusu to může. Co mě na tom zaujalo je, že tato hra v sobě mixuje všechny možné divadelní žánry a také si zahrává s velmi ožehavým tématem - tyranií jednoho vůdce nad lidem. Tato Sorokinova satira, která vznikla jako reakce na putinovské samoděržaví je aktuální zvláště teď, s ohledem na události na Ukrajině. Poslední romance v Divadle Ungelt není tak experimentátorská, je to spíš zamyšlení nad starší generací. Ještě podotýkám, že Divadlo Ungelt tradičně figuruje na seznamu nominovaných, takže pokud máte chuť na něco opravdu "na výši" tady zřejmě nemůžete šlápnout vedle.


7. Moje stálice
Blboun - Divadlo na Fidlovačce
Tři mušketýři - Divadlo Broadway
Vše o mužích - Studio DVA
Hamlet - Divadlo Broadway
Vinnetou - Divadlo Kladno


Tohle jsou hry, které se už třeba ani nehrají, ale které mi utkvěly v paměti a jsou moje srdcovky. Blbouna jsem viděla asi ve 12 letech a právě tato hra, ve které jsem měla šanci vidět tak charismatické herce jako jsou Tereza Bebarová a Petr Rychlý, způsobila mojí následnou velkou lásku k situačním komediím, doteď si myslím, že lepší taková komedie neexistuje. Tři mušketýři zase způsobili moji velkou lásku k muzikálům, k těm na Broadwayi obzvlášť. Vše o mužích se stále ještě hraje a já vám tuhle hru (a všem svým známým) stále otloukám o hlavu, že to je perla současného divadla. V titulních rolích uvidíte Maroše Kramára, Michala Slaného a Filipa Blažka a tito tři vás rozpláčou smíchy. Hamleta v rockové podobě jsem viděla docela nedávno, a i když Tři mušketýři (v původní verzi) jsou u mě stále na prvním místě, i tato muzikálová klasika mě pořádně chytla, takže jsem na to šla rovnou několikrát, vždycky jsem si ale dala záležet na obsazení, protože vidět v titulní roli někoho jiného než Noida jsem prostě nechtěla! Vinnetou je taková naše místní specialitka - hrají tu Vojta Kotek a Jakub Prachař a hra vznikala pod rukama tvůrců, kteří stojí i za další vynikající hrou Jaromírem Jágrem: Kladeňákem. Zhruba za týden se na to do divadla chystám znovu a jsem zvědavá, jestli mě to podruhé nadhcne stejně.


Pokud byste mi vy chtěli něco doporučit, budu jen ráda. I když jak sami vidíte, program mám do konce sezony skutečně našlapaný :D


A jaké budou další články? Zítra asi vyjde další Týdeník a potom tu možná bude něco na vážno, aneb moje vyjádření k politické situaci na Ukrajině. Potom bych to chtěla trochu odlehčit a zveřejnit ten dlouho chystaný článek o mých oblíbených (a hlavně jednoduchých!) účesech. Tak uvidíme, jak to dopadne :)


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama